Michala Špita čekají v červnu trenérské zkoušky, ale končit kariéru ještě nechce
V posledním ligovém utkání se Michal Špit poprvé v tomto ligovém ročníku postavil mezi tři tyče, když o poločase vystřídal zraněného Vlastimila Hrubého. Bývalý brankář Sparty a Příbrami tak pravděpodobně dochytá sezonu, ale o budoucnosti ještě jasno nemá.
Michale, při posledním utkání jste se poprvé v tomto ročníku postavil mezi tři tyče, když jste o poločase vystřídal zraněného Vlastimila Hrubého. Jak jste se v brance cítil?
Pravdou je, že jsem ostrý zápas nechytal hodně dlouhou dobu. Naposledy jsem chytal v Portugalsku během přípravy a do branky jsem se už nedostal, protože i v poháru dostával přednost Vlasta. Při naší dobré přípravě a mém věku mám ideální podmínky k tomu, abych byl připravený naskočit, takže to bylo bez problémů.
Jste zkušeným brankářem, ale je i přes to složitější naskočit do rozjetého zápasu, než nastoupit od začátku a být na utkání připravený pár dní dopředu?
Určitě je potřeba rozlišit, zda jde člověk do zápasu po poločase, nebo naskočí někdy v 60. minutě. Já jsem měl možnost se rozcvičit, měl jsem tam asi pět až sedm minut, což je hrozně důležité. Vzhledem k mým zkušenostem a také mentální stránce jsem neměl problém.
V minulosti jste přiznal, že jste se s přesunem na lavičku ze dne na den srovnával těžce. Už jste si na svou novou roli zvykl a berete svou pozici snáz?
Už jsem se s tím vyrovnal. Pro mě se to zlomilo s příchodem trenérů Kotala a Stejskala. Za nich dostal přednost Roman Valeš a já jsem to přijal. Do branky jsem se také několikrát vrátil, takže jsem nějaké zápasy odchytal i tak.
V takovém okamžiku může přijít ztráta motivace pracovat stejně naplno, i když člověk ví, že stejně půjde na lavičku. Bylo to pro vás těžké i po této stránce?
Na každého to dřív nebo později přijde. Nikdo nemá dlouhodobě nic jistého. Na člověka přijde frustrace, ale když je příliš naštvaný, tak mu to jenom škodí.
Během kariéry jste si vedl podrobnou analýzu střelců. Využívá vašich špiónských služeb také Vlastimil Hrubý?
Nevyužívá.
A vy střelce podrobně sledujete i nadále?
Už ne. Pořád to samozřejmě sleduju, ale už jsem výrazně polevil.
V zítřejším utkání proti Baníku byste měl nastoupit vy. Nastoupíte také v posledním kole?
Nemohu vám to potvrdit, ale zítra bych měl chytat. Co bude dál, to se uvidí. Bude se to odvíjet od zdravotního stavu Vlasty.
Pokud byste v obou kolech nastoupil a udržel dvakrát čisté konto, můžete v Klubu ligových brankářů přeskočit Pavola Michalíka. Sledujete to, nebo už jste překonáním stovky splnil svůj cíl?
Abych pravdu řekl, tak už to neřeším. Poté, co jsem překonal tu stovku, na kterou jsem dlouho čekal, už to nesleduju. Také proto, že jsem pouze druhý brankář a pravidelně nechytám, tak už nějaké přeskakování neřeším.
V zimě jste přiznal, že vás v létě nejspíš čeká přesun na post mládežnického trenéra. Jablonec bude ovšem potřebovat v příštím ročníku zkušeného brankáře. Ještě Vás nepřemluvili?
Tato otázka je trochu ošemetná. Vyloženě přemlouvání ze strany klubu to není. Já už jsem s panem Doležalem dříve seděl a byla mi nabídnuta pozice v realizačním týmu u mládeže. Ve hře ale zůstává prodloužení kariéry, protože si nemyslím, že bych už musel končit.
Jak vám vůbec jde studium trenérské licence? Baví vás to?
Tento týden jsme měli poslední blok a v červnu mě čekají závěrečné zkoušky. Baví mě to a naplňuje. V budoucnu bych se trenéřině určitě rád věnoval.
Předpokládám, že to změní pohled na fotbal...
(skočí do řeči) Každému to dá jiný pohled. Úplně vám to otočí pohled na fotbal, protože je opravdu něco jiného stát na hřišti, nebo vedle něj.
Myslíte si, že je pro nové trenéry velkou výhodou, když za sebou mají profesionální kariéru a ví, jaké to je při utkání na hřišti?
Určitě ano. Podle mě je ideální scénář, když má trenér za sebou profesionální kariéru. Příkladem je třeba Jaroslav Šilhavý nebo Luboš Kubík. Oba za sebou mají bohatou kariéru a jsou úspěšní trenéři. Ve stejném licenčním kurzu mám odborně vzdělané kluky, kteří tomu opravdu rozumí, ale nemají za sebou žádnou fotbalovou kariéru. Podle mého to budou mít hodně těžké se prosadit třeba na ligové úrovni.
Vraťme se ještě k Jablonci. Baumit si v příští sezoně zahraje evropské poháry. Láká vás představa odchytaného utkání v utkání evropského poháru?
Já už vůbec na nějaké evropské poháry nekoukám. Ve svém věku a pozici už jsem rád za každý odchytaný zápas a je jedno, jestli jde o Evropskou ligu či zápas v Brně. Pro mě je svátek každé utkání.
Na severu Čech působíte už od roku 2004. Klub se za ty roky velmi změnil. Ekonomická síla klubu je znát na první pohled, ale změnilo se i něco, co třeba běžný fanoušek na první pohled neuvidí?
Nevím, jaký časový horizont chcete přesně porovnat, ale v posledním roce se hodně výrazně změnil marketing klubu. Jablonec se v tomto směru posunul hodně nahoru. Kluci z marketingu vymýšlí různé kampaně a je vidět, že klub do marketingu hodně zainvestoval. Otázkou je, zda si k tomu fanoušci najdou cestu a využijí toho. Silný tým tu byl vždycky, ale v marketingu se klub za poslední rok výrazně zlepšil.
FOTO: ČTK, fkjablonec.cz
