Není to jen o nováčkovské euforii, ale zejména o týmovosti, říká kapitán Zlína Železník
Ligový nováček ze Zlína vstoupil do nejvyšší soutěže nevídaným způsobem a uhranul všechny, kteří český fotbal sledují. Z výkonů srdnatě hrajících Moravanů jsou samozřejmě nadšení i samotní hráči, což nám v Rozhovoru týdne potvrdil i nejlepší střelec a kapitán týmu Lukáš Železník.
Vaše výkony zatím překvapují celé fotbalové Česko. Asi jste ani vy sami nečekali, že po šesti zápasech
budete na parádní třetí pozici…
Nečekal to asi nikdo. Tím samozřejmě nechci říct, že výsledky,
které jsme uhráli, jsou náhodné. Není to jen o nováčkovské euforii, ale zejména
o týmovosti. Od prvního do posledního každý maká na sto procent, dobře plníme
taktické pokyny a jsme moc rádi, že nám to zatím vychází.
I přes skvělý start ale o titul hrát nejspíš nebudete. Je vaším cílem lepší střed tabulky?
O titul hrát určitě nebudeme, to je jasné. Pořád je naším
prvořadým cílem záchrana, ale byli bychom rádi, kdybychom si ji vybojovali co nejdřív. Neradi bychom hráli o udržení se v lize až do
posledního kola. Naopak si myslím, že můžeme hrát právě ten klidný střed. Také bych ale chtěl, abychom šli do každého zápasu s tím, že si ho chceme hlavně užít. A ne že budeme vystresovaní a v hlavách se nám budou honit myšlenky, že musíme za každou vyhrát.
Vy sám máte na
parádním vstupu Zlína do sezony velikou zásluhu. Zařídil jste hned pět
z osmi zlínských branek. Čím to, že se vám tak daří?
Za všechny góly jsem samozřejmě velmi rád, ale teď použiji
známou, avšak pravdivou frázi. Nebýt spoluhráčů, ty branky bych nedal. Všechno
je to práce celého týmu. Kluci mi dokážou vytvořit pozice, ze kterých se
dá skórovat.
Dvakrát po sobě jste vstřelil gól v nastavení. Jak jste se cítil ve chvíli, kdy jste šel kopat penaltu v 91. minutě proti Brnu?
Věřil jsem si, jinak bych na ni ani nešel. I když musím tedy přiznat, že nervózní jsem byl taky. Hlavně z toho důvodu, že jsem předtím měl dvě tutovky, které jsem neproměnil. Tou penaltou jsem to tedy chtěl našemu týmu vrátit. Navíc samozřejmě i diváci očekávali, že jí proměním. Takže
zaplaťpánbůh za to, jak to dopadlo.
Jaký to pak byl
pocit rozhodnout utkání v nastaveném čase a ještě k tomu právě před
vlastními diváky?
Byl to naprostý nával euforie. Ten pocit byl opravdu nádherný
a každému bych ho přál zažít. Zkrátka rozhodnout o výhře v poslední minutě, to je něco nepopsatelného. Jsem si jistý, že i fanoušci si ten závěr užili a já jenom
doufám, že takových zápasů bude co nejvíc.
V domácím
prostředí jste zatím stoprocentní. Jak to? A byl to cíl před sezonou získávat
body hlavně před svými tribunami?
Ano, do sezony jsme šli s tím, že budeme chtít bodovat
hlavně doma. Je super, že se nám to daří. Ale čím to? Tím, co už jsem zmiňoval.
Bojujeme jeden za druhého, to je naše největší devíza. Nějakého jednotlivce bych určitě nevyzdvihoval. Tedy až na kouče Páníka, který nás skvěle připraví na každý zápas. My tak víme, co jak
proti komu hrát.
V sobotu se
střetnete se Slavií. Co bude zapotřebí k tomu, abyste zvítězili i
v tomto utkání?
Opět budeme muset podat stoprocentní výkon, s čímž by
určitě neměl být problém. Hlavně ale musíme proměnit každou šanci, která se nám
naskytne. Když se ještě ohlédnu za utkáním s Brnem, tak kdybychom o své
výhře rozhodli daleko dřív, nemohl se vůbec divit. Teď už by to chtělo být před bránou soupeře stoprocentní. A samozřejmě musíme ubránit Milana Škodu.
Mimochodem, ve 25 letech jste zlínským kapitánem, což je hodně slušná vizitka. Jaká je konkrétně
vaše role v kabině?
Za kapitánskou pásku jsem samozřejmě rád.
Přidělil mi ji ještě trenér Pulpit a pan Páník mi ji ponechal. A co se týče
mé role, rozhodně to není o tom, že bych o něčem rozhodoval. Když je potřeba, tak nějak zakročím, ale zejména se snažím spoluhráče povzbudit a podpořit. A ne někomu něco vyčítat. Dál je na mě samozřejmě to, abych za kabinu řešil určité věci s trenérem či s vedením. Sedím ale v šatně vedle
Davida Hubáčka, po kterém jsem pásku převzal, a ten mi se vším pomáhá.
Ještě na jaře jste
byl hodně zklamaný z toho, že vás vedení z klubu
neuvolnilo. Teď jste jistě rád, že jste ve Zlíně zůstal, mám pravdu?
Je pravda, že to zklamání bylo obrovské. Ligu jsem mohl hrát
už třeba rok dva, ale zkrátka jsem nikdy neměl šanci odejít. Ale teď už to
neřeším. Naopak si velmi užívám, že nejvyšší soutěž můžu hrát právě tady ve
Zlíně. A jenom doufám, že zůstanu zdravý, protože to je pochopitelně to nejdůležitější.
Závěrem bych se rád
zeptal, zda-li máte nějaký fotbalový vzor a jakému světovému klubu fandíte?
Mým velikým vzorem byl vždy Ruud van Nistelrooy, který už ale bohužel nehraje. Ve světě pak už dlouho fandím Realu Madrid a v Česku Spartě.
Tedy když zrovna nehrajeme proti ní (smích).
FOTO: ČTK