Martin Lukeš: Pro každého fotbalistu jsou góly důležité

Co pro vás znamená gól?
Pro každého fotbalistu jsou góly důležité. Přinášejí radost jak fanouškům, tak samotnému hráči. V mém případě bylo více těch gólových přihrávek, než samotných gólů. Ale i ty nahrávky mi dělaly velkou radost. Já nebyl takový, že bych po gólech prahnul za každou cenu, měl jsem spíše radost, když jsem nahrál spoluhráči a ten dal gól.

Kdy se ve vás objevila ta vlastnost více góly připravovat, než je dávat?
V mládeži jsem hrál v útoku, takže těch gólů jsem více dával, ale v dospělosti se to zlomilo.

Jak vypadaly vaše fotbalové začátky?
K fotbalu mě v šesti letech přivedl otec. On byl i můj první trenér. Začínal jsem v Bruntále, kde jsem se i naučil. Už v deseti letech jsem odešel do Ostravy a pak pokračoval už v Baníku.

Jaký byl táta trenér?
Nejlepší trenér. Naučil mě asi nejvíce. O ty mé začátky se postaral on. Co si pamatuji, tak byl docela tvrdý.

Co pro vás znamenalo se z Bruntálu přesunout do Baníku?
Byla to obrovská změna. Baník měl obrovskou prestiž. Byl jsem moc šťastný, že si mě vybrali. Přišel jsem ale do velkého města a to nebylo jednoduché. Rychle jsem si ale zvykl. Sžil jsem se s klukama, se kterými jsem chodil do školy i na tréninky.

Co pro vás v té době znamenal fotbal?
Fotbal mi přinášel obrovskou radost. Šlo mi to. Tedy sport obecně jako takový mi šel asi po rodičích. Pamatuji se, že jsem dostával vždycky na vánoce nebo k narozeninám balón či kopačky.

Na jaký váš první gól si vzpomínáte?
Určitě na první ligový gól, který byl v Opavě. Bylo to ve slezském derby, kdy byl stadion úplně narvaný stadion a šílená atmosféra. V tom zápase jsem dal dokonce dva góly. Také si rád vybavím dva reprezentační góly ve Slovinsku. Ty se mi nikdy nevymaží z paměti.

Jak vypadaly tyto góly?
V případě prvního ligového chytal za Opavu Twardzik. Bylo to z pravé strany, já dostal míč kolmou přihrávkou a střílel jsem levou nohou na zadní tyč kolem brankáře. Nebyla to úplně rána, ale přesná střela to byla. Brankář neměl šanci. Utkání skončilo 3:3. Bylo to pro mě neskutečné a velké štěstí.

Jaká panovala v tomto derby atmosféra?
Rivalita byla obrovská. Stadion byl narvaný. Šel jsem na hřiště a jen jsem koukal kolem sebe. Nevěděl jsem co dělat.

Jaké bylo pro vás dávat góly před zraky a za podpory baníkovských fanoušků?
Dát ten gól před těma lidma to je nejvíce. Slyšet jejich jásot a hukot to je nepopsatelné.

Co vzpomínky na Bazaly?
Na to vzpomínám nejvíce. To už člověku nikdo nevezme. Je super se díky fotbalu zabezpečit, ale nejsilnější jsou zážitky s těma plnými tribunami, když jim přinášíte tu radost.

Jaký je ostravský fanoušek?
Určitě náročný. Dokáže hráčům dát sežrat, když něco vypustí. Ale stojí za hráči a většinou stáli i za klubem. Baník má nejlepší fanoušky v republice.

Co považujete za svůj největší fotbalový úspěch?
Rád vzpomínám na svou ligovou kariéru. Zahrál jsem si za reprezentaci a dokonce dal gól. Nebýt zranění, tak by toho bylo i více. Prožil jsem krásný fotbalový život.

Jaké bylo být v roce 1997 talentem ligy?
Byl jsem hodně mladý. To byl velký skok. Přijel jsem na vyhlášení do Prahy a dělal rozhovor s Ondrou Vetchým. Z toho všeho jsem byl vyjukaný. Té ceny si určitě cením.

Už jste zmínil skvělou bilanci z reprezentace, hned dva góly v prvním zápase. Jak vypadaly?
Bylo to ve Slovinsku. Na první mi hlavičkou nahrál Vráťa Lokvenc a pak už bylo jednoduché dát míč do branky. U druhé střílel Radek Bejbl a já jsem to tečoval do branky. Hrálo v tom roli i hodně štěstí.

Před tím jste válel i za mládežnické výběry…
To už je hodně dlouho. Podívali jsme se i na ME a strávili společně spoustu krásných chvil. Rád jsem vždycky reprezentoval i v mládežnících.

Který gól byl ve vaší kariéře ten nejkrásnější nebo vám nejvíce utkvěl v paměti?
V roce 2010 jsme hráli na Bazalech se Spartou. Já jsem kopal přímý kop a Tomáš Řepka si to tečoval do branky. Byl narvaný stadion, šílená atmosféra a co se dělo, když ten míč padl do brány, to je prostě nepopsatelné. Člověku šel mráz po zádech.

Jaké obecně byly zápasy se Spartou?
Vždycky se nejlépe hrálo se Spartou. Na to se těšil každý hráč. Je to nelepší soupeř, jaký může být. Ta rivalita tam vždycky byla.

Kde nyní dáváte góly?
Člověk potřebuje sportovat. Asi budu hrát ještě nějakou nižší soutěž. Je potřeba ze sebe vydat ty emoce. Na fotbal se rád podívám. Chybí mi ten každodenní rytmus. 

---

VIDEO: LFA
FOTO: Michal Beránek (Deník Sport)

K tématu

• Roční proměna Slovanu: z nešťastného týmu k černému koni SYNOT ligy
• Odblokování přestupů Baníku trvalo čtrnáct dní a stálo čtyři miliony